K čemu je dobrý stres?

Téma

Bez stresu se neobejdeme, ale měli bychom se naučit ho kompenzovat rozumnou mírou odpočinku. Rovnováha je totiž předpokladem dobrého tělesného a duševního zdraví.  A co když to neumíme?

Známý lékař Pavel Kolář považuje neschopnost nalézt správnou míru, a především formu odpočinku za jednu z významných příčin našich nemocí. Patří mezi ně hlavně oslabená obranyschopnost organizmu vůči infekcím, různé dysfunkce a onemocnění kardiovaskulárního systému, bolesti v zádech a onkologická onemocnění. Medicína však dosud tento faktor vzniku a vývoje onemocnění podceňuje a zabývá se jen jeho tělesnými následky. Operujeme, dáváme prášky, ale tento faktor neřešíme. Pacienta tedy lékaři berou jako objekt, a ne jako subjekt. Existují  však i vlastní způsoby
a prostředky, jak si pomoci sám. A pokud člověk neví jak, měl by k tomu dostat klíč, ne prášky. Jak?

Každý se musí naučit vnímat sám sebe, musí se učit, jaké jsou jeho možnosti a kde má svoje hranice. Musí vědět, kolik na sebe může naložit, a to jak jednorázově, tak dlouhodobě. Tohle poznání dost usnadňuje sport.

Odpočinek je naprosto individuální věc. Někdo je líný a odpočívá víc, než musí, jiný zase neodpočívá vůbec a ničí se tím. Většinou ale nejde ani tak o samotný odpočinek, jako o jeho formu.

Jak tedy podle lékaře nejlépe odpočívat?

Podle typu únavy. Někdy se cítíte hodně unavení a stačí, abyste se o víkendu hodně a dobře vyspali, tedy si odpočinuli pasivně. A v pondělí jste fit. To je vhodné při únavě, kterou označujeme za akutní. Zato únavu chronickou víkendovým odpočinkem nevyřešíte. U chronické únavy je jedno, jestli se jedná o duševní, či fyzickou. Pomáhá lehké pohybové zatížení jako třeba procházka, četba něčeho, co vás zajímá, a i dostatek spánku. Nemá to být extrémně nabitý program. Je opravdu velmi důležité, aby si člověk sám uvědomil, že občas musí „vypnout“, nepřetahovat ani v aktivním odpočinku své výkony
a také třeba ani neplánovat a nikam se nehonit. Už to je lék – změna stylu odpočívání. Mnoho lidí se v době svého volna honí a myslí si, že si při aktivním relaxu odpočinou. Je tomu však jinak. Pokud se stresujete už tím, co vše chcete v době volna zvládnout, vůbec se nezregenerujete.

Vypadá to, jako by unavenější životem byli ti lidé, co si ze všeho dělají těžkou hlavu a neumějí se občas ze srdce něčemu zasmát, natož sobě. Problém některých lidí je, že běžné situace, ve kterých se nacházejí, začnou vnímat jako obtížně řešitelné, nebo dokonce neřešitelné. Jako něco, co těžko vyřeší vlastními možnostmi a prostředky. Prostě si nevěří a to je hrozně unavuje. Jiní mají tendenci k nadhodnocování negativních stránek, všechno je pro ně katastrofa. Sem patří i dispoziční pesimizmus, kdy člověk neustále čeká, co zítra, pozítří, za měsíc nebo za rok špatného přijde. Taková vnitřní psychická nastavení vedou často k chronické psychické únavě se všemi jejími důsledky včetně somatických a sociálních.

Funguje to ale i obráceně. Jsou lidé, kteří si věří. Má to dokonce svůj termín: self-efficasy (=sebedůvěra ve vlastní schopnosti a uplatnění).

Prof. Kolář doporučuje starost o sebe i dle sebe:

V první řadě jsem se snažil mnohem víc vnímat sám sebe a úroveň svého vnitřního napětí. Díky tomu teď poměrně dobře poznám, kdy už stres a únava přesahují pro mne snesitelnou míru. Případně kdy nezvládám ani relaxaci, takže musím razantně změnit svoje vnější podmínky neboli odjet na chalupu, zatopit si v kamnech, projít se po lese, zkrátka dostat se do jiného stereotypu.Někomu je zvládání relaxace dáno víc, někomu míň, ale je třeba se naučit rozpoznat chvíli, kdy nás míra psychického či fyzického zatížení ohrožuje somaticky. Vnímání sebe sama se musíme učit všichni, zrovna tak jako si vylepšovat dechový stereotyp.

Relaxujete o samotě, pane profesore?

Zdaleka ne vždycky. Když mi sedí deset lidí v čekárně a v ordinaci vysvětluji něco pacientovi, který to pořád nechápe, mám tendenci dostat se do paniky, ale už jsem se naučil zklidnit nervy za chodu. Většinou to pak ale odnese, chudák, moje asistentka nebo rodina. Jinak je třeba umět si navodit relaxaci i tehdy, když rachotí sbíječka nebo máte přes den velký záběr, a aspoň na chvilku se zastavit
a zklidnit. Ono se to nezdá, ale už jen celodenně působící akustické podněty člověka velmi stresují. Hluk je obrovská zátěž, na kterou se organizmus není schopen úplně adaptovat. Při vzniku některých onemocnění to podceňujeme.

Nemůže to zachránit pořádný spánek?

Spánek je zcela zásadní záležitost, něco, co nemá zastoupení. Tak jak při hluboké relaxaci se při něm totiž uvolní svalstvo, sníží se teplota, dechová frekvence, krevní tlak… Spát příliš dlouho ovšem dobré není. Potřeba spánku je individuální, ale do určité míry se dá i trénovat. Podstatné dle mne je dodržovat biologický rytmus. Je třeba chodit spát ve stejnou dobu a spát zhruba stejně dlouho. Pro organismus je ovšem ideální, když si člověk dopřeje přes den pěti až desetiminutový mikrospánek.
A někdy stačí k získání energie sednout si na čtvrthodinku do křesla, zavřít oči a maximálně se uvolnit.

A co když se nedokážu přemluvit ke sportu, radši si dám pivo s kamarády?

Je to sice mělká relaxace, ale ano, už jen mít dobré kamarády předurčuje, že se jen tak nezhroutíte. A to pivko patří k tomu.

Použit zdroj: R. Červenková / P. Kolář „Labyrint pohybu“

Zpět
Nejnovější pracovní nabídky

Top články

Covid nás vyděsil

Nikdo nebyl připraven. Nikdo na této planetě.

Celý článek

Na co jsem hrdá?

Debi žije střídavě v Kanadě – kousek od Toronta –...

Celý článek

Moc internetu

Na otázku "Jakou moc má internet dnes" odpovídá profesor...

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Téma

Covid nás vyděsil

Nikdo nebyl připraven. Nikdo na této planetě.

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Příběhy

Na co jsem hrdá?

Debi žije střídavě v Kanadě – kousek od Toronta –...

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Téma

Zvídavost prodlužuje život

Zbavuje strachu a může nám i dokonce prodloužit život....

Celý článek