Posilování stresem = cesta k odolnosti

Téma

Vlivem epidemiologické situace spojené s onemocněním covid-19 jsme se ocitli v ohrožení. Najednou se ukázalo, že přestože máme možnost vyslat člověka do vesmíru nebo zničit svět v jaderné apokalypse, stále se budeme muset vyrovnávat s novými stresory, které odhalí naše civilizační slabiny, a to i když jsme si zpupně mysleli, že „můžeme poručit větru a dešti“. …..

Na rozdíl od krátkodobých kalamit (povodně atd.) je epidemie covid-19 dlouhodobou záležitostí, a proto je potřeba počítat s tím, že toto onemocnění není pouze virová nákaza, ale také závažný „psychologický patogen“, kdy průběh onemocnění a příčiny smrti nemají jen somatický rozměr, ale mají též rozměry duševní, sociálně-ekonomické či existenciální. Člověka lze zahubit stejně jako virovou nákazou i navozením úzkosti a deprese, vyloučením ze společnosti, zpřetrháním vztahů, sociálním úpadkem, ztrátou ekonomické jistoty, ztrátou životního smyslu. Problém nespočívá pouze v tom, jak minimalizovat dopady na životech ze všech možných dalších souvisejících příčin, ale i

_vysoký nárůst počtu depresí, úzkostných stavů,

_sebevražd a sebevražedných myšlenek,

_nárůst obezity a jí vyvolaných důsledků

_digitální závislost u dětí

_domácí násilí

_omezení elektivní péče

_budoucí ztráta existenciální jistoty

_narušení trans generační komunikace

 

Náš cíl není pouze NENAKAZIT SE, ale udělat vše proto, abychom :

_ zesílili svou integritu

_posílili svou odolnost (nejen před viry) vůči tomu, co vše naši lidskou, kulturní a duchovní identitu rozbíjí

Náš život doprovází situace, silně zasahující naši duši : živelné katastrofy, války, dopravní nehody, závažná onemocnění, smrt blízkého člověka, existenční problémy, rozvod, rodinné konflikty, pracovní neshody. To vše proniká velmi silně do naší mysli a promítá se do našich emocí a pocitů.  Když se výrazněji vychýlíme z rovnováhy, vzniká STRES.

Jak se uchránit? Vystavit bariéru, ale chránit se i tím, že vznikne ochrana UVNITŘ NÁS

 

Naše tělo a duše v sobě skýtají obrovský potenciál udělat nás nejen silně odolnými, ale také šťastnými. To, jak ho využijeme, záleží jen na nás samých.

 

V dnešní době jsme se naučili stres vnímat v příčinné souvislosti se vznikem řady somatických a duševních onemocnění, a tím ho přijímat jen jako negativní a nebezpečný.

Již méně přijímáme fakt, že adaptací na stresory vzniká lepší odolnost vůči jejich vlivu.  Přiměřené množství stresu = vakcína produkující „protilátky“.

Dnešní civilizační doba k nám vlivem technologických možností propouští reálný environmentální stres jen ve velmi omezené míře. Naše individuální i společenská schopnost odolávat stresovým situacím a překonávat je fyzicky, duševně i sociálně tak postupně slábne. Stres proto musíme propouštět do našeho života řízeně – cvičením, otužováním, půstem….

3 základní principy:

  1. Zajišťovat stálost vnitřního prostředí
  2. Adaptační procesy po proběhnutí stresové reakce
  3. Periodizace (střídání zátěže a odpočinku) P.S. Schopnost správně odpočívat.

Stres můžeme vnímat i z pohledu ochranné funkce.

 

„Očkování stresem“ je důležité provádět již od raného věku. Je třeba si stále více připomínat, jak zásadní význam má vznik odolnosti naše výchova a hlavně, jak výchova vstupuje do našeho chování bez filtru sebe si uvědomující mysli.

 

I v dnešní době potřebujeme zátěžové testy naší odolnosti. Bez nich náš organismus a psychika ztrácí svou adaptační plasticitu, pružnost a generačně nabírá větší a větší křehkost.

Ve výchově musí být poměrně zastoupeny „odměna“ a „trest, které jsou napojené na prožitky příjemného a nepříjemného – na slasti a strasti. Jedno bez druhého nemá smysl. Převaha jednoho či druhého vnáší do našich životů nedostatečnou, resp. špatně strukturovanou schopnost odolávat složitým životním situacím, ale také nedostatečnou schopnost žít a přežít ve společenské komunitě.

 

Je třeba si umět přebrat, proč čteme danou událost katastroficky a naučit se tuto vstupující událost zkorigovat ve svých myšlenkách. Umět ji obrátit. Stres se v psychicky odráží a psychika ho také sama nastoluje. Na prožívání a dopady stresových reakcí má vliv rovina neurobiologická, tedy neurochemie našeho mozku a citlivost, resp. odolnost, která je určena naší myslí.

Promítá se do života v širších souvislostech – jaký máme smysl života, jaké hodnoty ho předurčují a spoluurčují. Mluvíme-li o odolnosti jedince či společnosti, tedy schopnosti zvládat složité životní situace, nestačí pouze tělesné zdraví trénované cvičením a správnou výživou. Stejně tak nám nestačí věda, která je schopná popsat somatické i psychické procesy tvrdými exaktními daty, ale je třeba se dotknout i otázek duchovního života, a tím i smyslu života, jaké hodnoty ho předurčují a spoluurčují.

Di popředí se dostávají otázky spojené se smrtí, svědomím, vírou v posmrtný život, resp. biologicky ukončený život. V nich hraje svou roli náboženství, ale také různé ideologie, které umožňují tyto podněty a pocity zařazovat vědomou myslí a člověka pak směřovat ve čtení a zvládání stresových emocí, životních situací a událostí.

Otázky ideové stability, pevné etické a mravní hodnoty, které jsou v souladu s přirozenými vzorci chování, mají pro naši odolnost důležitější význam než tělesné zdraví.

Naše mysl ve svém ideovém nastavení má obrovskou sílu. Bohužel na obě strany, nejen v tom pozitivním, ale i v tom poškozujícím, jak jsme se již několikrát v historii přesvědčili. V budování naší odolnosti nelze také přijmout darwinovskou myšlenku, že přežije jen ten, kdo je nejzdatnější a nejsilnější. K našemu životu potřebujeme také stud, soucit, žal, odpovědnost, tedy kategorie obsahující lásku k druhým. Odolnost není otrlost a bezohlednost, tak jak je tomu u psychopatů. Nelze ji vnímat pouze v individuálním kontextu, v zaměření na sebe sama. Ale k životu a přežití potřebujeme také lásku a s ní spojenou oběť vůči druhým.

Zpět
Nejnovější pracovní nabídky

Top články

Posilování stresem = cesta k odolnosti

Najednou se ukázalo, že přestože máme možnost vyslat člověka...

Celý článek

Covid nás vyděsil

Nikdo nebyl připraven. Nikdo na této planetě.

Celý článek

Na co jsem hrdá?

Debi žije střídavě v Kanadě – kousek od Toronta –...

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Téma

Covid nás vyděsil

Nikdo nebyl připraven. Nikdo na této planetě.

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Příběhy

Na co jsem hrdá?

Debi žije střídavě v Kanadě – kousek od Toronta –...

Celý článek
Téma

Život je příliš krátký na později

Samozřejmě chceme, aby se rodina podílela na našem životě....

Celý článek
Téma

Zvídavost prodlužuje život

Zbavuje strachu a může nám i dokonce prodloužit život....

Celý článek